Určitě mi všichni dáte za pravdu, že žijeme v době, kdy se informace šíří rychlostí blesku. A je jedno zda se jedná o pravdivé nebo lživé informace. V dnešní moderní době stačí pár kliknutí a na sociálních sítích se objeví zprávy, které nás nejen šokují, ale také pobaví nebo naštvou. Jenže – jsou všechny pravdivé? V posledních letech jsme svědky toho, jak dezinformace a fake news zásadně ovlivňují veřejné mínění, a tím i politická rozhodnutí lidí. A jak vlastně tyto dezinformace vznikají? Těch faktorů je mnoho. Jeden z nich je fakt, že mnoho nepravdivých zpráv vzniká záměrně, a to s cílem ovlivnit názory lidí.

dezinformace

Druhým velmi častým faktorem jsou peníze. Ono totiž šokující titulky přitahují pozornost a generují zisky z reklamy. Jindy jde o politický nástroj, kterým se snaží určité skupiny zmanipulovat veřejnost. Ale určitě si mnoho z nás klade otázku, proč tomu vlastně lidé věří? Mozek má přirozenou tendenci hledat informace, které potvrzují naše názory a pokud někdo věří tomu, že určitý politik je zkorumpovaný, snáze uvěří i nepodložené zprávě o jeho dalším skandálu. Určitě i emoce v tomto procesu hrají obrovskou roli. Když nás něco pobouří nebo vystraší, máme tendenci sdílet to dál, aniž bychom si ověřili pravdivost.

politika

No a v neposlední řadě je potřeba se podívat v rámci tohoto tématu i na sociální sítě. Dnes většina veřejnosti získává informace z Facebooku, Instagramu, Twitteru nebo YouTube. Algoritmy těchto platforem fungují tak, že nám ukazují obsah, který nás pravděpodobně zaujme – ne nutně to, co je objektivní a vyvážené. Ale je možné se nějak tomu všemu bránit? Určitě, člověk by měl mít kritické myšlení a zdravý selský rozum. Stačí si ověřovat politické informace z více zdrojů, sledovat seriózní média a přemýšlet nad tím, kdo má z určité zprávy prospěch. Dezinformace budou vždy součástí politického boje.